27. června 2019 – Globopol v krátkém vyjádření k čerstvé studii Státního zdravotního ústavu

SZÚ (2019) Studie aktualizace standardu nutriční adekvátnosti školních obědů – závěrečná technická zpráva

Ruprich (2019) SZÚ doporučilo nutriční i jiné korekce ve školním stravování

ČTK (2019) Školní stravování neodpovídá dnešnímu způsobu života, tvrdí Státní zdravotní ústav

Stanovisko Globopolu

Studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se zabývala energetickým obsahem školních obědů a zastoupením jednotlivých makro a mikronutrientů. Výsledkem studie je zjištění malých porcí, nedostatku tuku a cukru. Z mikronutrientů byl uveden nedostatek vápníku. Zmíněny jsou, zcela oprávněně, také nedostatečné podprůměrné platy zaměstnanců školních jídelen (ŠJ).

Doporučení zvýšení obsahu tuků bude jistě žádoucím výstupem studie – kvalitní druhy tuků zvýší nutriční hodnotu obědů i jejich chuťovou atraktivitu. Za menší spotřebu cukru si jídelny zaslouží pochvalu a doufáme, že nebude činěn tlak na jeho vyšší spotřebu. Stejně tak nepovažujeme za rozumné zařazovat do obědů více mléka pro zvýšení obsahu vápníku. Mléko nebývá ani v domácích podmínkách pravidelnou součástí obědů (s ohledem na kulturní a kulinářské zvyklosti), ale spíše jiných jídel během dne.

Za jeden z hlavních problémů školních obědů byly označeny malé porce. Dotazník, který vyplňovaly děti, se ale spokojeností s velikostí porce překvapivě nezabýval. Z odpovědí v dotazníku však vyplynulo, že mají možnost si přidat. V praxi je to tak, že paní kuchařky své děti znají, podle odhadu dávají větší či menší porce a děti si podle potřeby a chuti přidají. Studie s tímto lidským faktorem (soudnost a odhad kuchařek na jedné stravě a aktuální potřeba dítěte) nepočítá. Rizikem normované porce, kterou autoři navrhují, jsou objemnější odpady a plýtvání. Ve studii se sice uvádí, že tam, kde dávali větší porce, se více nevyhazovalo, ale k tomu mohla přispět řada faktorů – atraktivnější jídlo v daný den, více sportujících dětí atd. Z toho nelze dělat závěr, že všude a vždy mají být větší porce.

Závěrem:

Dosavadní studie SZÚ o kvalitě školního stravování byly zaměřené spíše na kvantitativní zastoupení jednotlivých živin, ale skutečnou kvalitou jídla se nezabývaly. Stejným sítem byl proset poctivý oběd i oběd z konveniencí.

SZÚ současně zavádí do školních jídelen velmi smysluplný program Zdravá školní jídelna (ZŠJ). Tento program je zaměřen právě na to, co legislativa školního stravování ani zveřejněné studie vůbec neřeší – skladbu jídelníčku, kvalitu použitých surovin, poctivé vaření. Program si zaslouží rozšiřovat a rozvíjet. Zastaralá legislativa si zaslouží být nahrazena, nejlépe právě obsahem programu ZŠJ. A budoucí studie si zaslouží zaměření na skutečnou kvalitu jídla na talíři školáků.