22. února 2021 – Ministerstvo zdravotnictví 30. září 2020 zveřejnilo ve svém Věstníku č. 10/2020 důležitý dokument, který se týká nemocniční stravy, tzv. Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče, vypracovaný autorským týmem pod vedením doc. MUDr. Pavla Těšínského. Přinášíme shrnutí a pohled Globopolu.
Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče
V Globopolu dlouhodobě upozorňujeme na potřebu aktualizace dietního systému nemocnic a zvýšení kvality nemocniční stravy. Rozběhli jsme projekt pilotního testování, v rámci kterého zlepšení stravy v nemocnicích zkoušíme. V několika zdravotnických zařízeních se nám podařilo doložit, že to jde, zdokumentovat zdravotní prospěšnost, spokojenost pacientů i omezující faktory. Současně dáváme dohromady zkušenosti ze zahraničí a výsledky testování z našich nemocnic i z nich vycházející doporučení máme v plánu publikovat jako návod pro české nemocnice.
Po rozběhnutí našeho projektu se vytvořila pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, která téma zlepšení nemocniční stravy také řeší. Výsledkem jejich práce je Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče, které je však dost nešťastně schované v zářijovém Věstníku MZ 2020, a tak pro mnohé samotné nutriční terapeuty neznámé. Jeho vydání velmi vítáme, a i proto rádi pomůžeme s jeho propagací.
Co nás nejvíce z Metodického doporučení zaujalo?
Oceňujeme uznání, že výživa může pomoci omezit komplikace a zkrátit délku hospitalizace. Cenné je konstatování, že dietní systém většiny zdravotnických zařízení vychází z Doberského dietního systému, který byl zpracován v 50. letech minulého století a z hlediska složení a dávek živin neodpovídá současným doporučením. Tzv. racionální dieta nekoresponduje s aktuálním pohledem na výživu pro zdravou populaci ani pro pacienty s nutričním rizikem.
Skvělé je uvedení, že studie ukazují, že možnost volby je pro pacienta hlavním faktorem, který ovlivňuje jeho spokojenost se stravou a zároveň má také vliv na její příjem. Doporučuje se proto, aby pacienti, kteří nemají žádná nutriční omezení, měli možnost výběru diety. Navržené dvě varianty FIT a MAL umožňují volbu mezi zdravou stravou moderního střihu s větším zastoupením zeleniny, ovoce, luštěnin, ryb a celozrnných příloh (FIT) a tradiční stravou s větším obsahem energie a bílkovin (MAL). Skvělé je také doporučení preferovat lokální potraviny a zařazovat do jídelníčku typická národní a krajová jídla.
V čem je třeba nemocniční stravu dále posunout?
- U pacientů s rizikem malnutrice je zásadní nejen dostatečný energetický příjem, ale také kvalita a složení stravy, která má zajistit adekvátní příjem plnohodnotných bílkovin, esenciálních tuků i potřebných mikronutrientů. Nejlepší prevencí malnutrice je strava z kvalitních surovin, chutná kulinární úprava a co největší možnost volby. Důraz na tyto aspekty ale v doporučení postrádáme. Je určitě chvályhodné, že u varianty MAL se připouští vyšší zastoupení tuků (např. formou plnotučných mléčných výrobků, másla), na druhou stranu si nemyslíme, že energetickou hodnotu stravy je nutné dohánět zařazováním více sladkých jídel, jemného a trvanlivého pečiva na úkor nižšího příjmu zeleniny a ovoce, jak je uvedeno v doporučení. Chutná úprava stravy z kvalitních surovin by jistě byla vhodnější variantou než zařazování vysoce průmyslově zpracovaných produktů. V tomto ohledu přinesla současná nepříznivá epidemiologická situace kvůli covid-19 jeden nečekaný posun. Část kuchařů ze zavřených špičkových restaurací našla uplatnění v kuchyních zdravotnických zařízení a v řadě z nich nastartovali doslova revoluci. Posun v kvalitě nabízené stravy je opravdu znatelný. Jako příklad můžeme uvést Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Stálo by to za výzvu a podporu ze strany ministerstva, aby další špičkoví kuchaři uplatnili své umění i v ostatních nemocnicích.
- Omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin (VZPP) je v doporučení zmíněno pouze v souvislosti s nadbytečným obsahem soli a volných cukrů u FIT stravy. Je však řada dalších důvodů, proč by se tyto potraviny neměly objevovat nejen ve FIT stravě, ale v jakémkoliv tytu stravování a diet, jak vysvětlujeme v Průvodci skutečným jídlem. Specificky u nemocniční stravy je dalším důvodem kromě zdravotního hlediska i hledisko ekonomické. Hotové výrobky, z nichž řada spadá do kategorie VZPP, jsou často podávány na snídaně, svačiny a studené večeře. Nákup individuálně balených výrobků pak tvoří významnou část stravovací jednotky. Jen stěží lze pak dostát doporučení, aby celodenní strava obsahovala dostatek ovoce a zeleniny (ideálně 600 g u varianty FIT, jak je uvedeno), ořechy a olejnatá semena, dvakrát týdně ryby a další nákladnější suroviny. Řešením je příprava pomazánek, mléčných dezertů, obilných kaší a dalších složek těchto jídel přímo v nemocniční kuchyni. Přínosem je nejen ekonomická úspora, ale i výrazně vyšší nutriční a chuťová kvalita podávaných jídel.
- Možnost výběru u pacientů bez dietního omezení mezi variantou FIT a MAL je určitě krok správným směrem. Výrazným posunem v kvalitě nemocniční stravy by bylo zapojení pacientů i do výběru skladby snídaní, ideálně i večeří, nejlépe nabídkou bufetového systému. Když bude v bufetu jen skutečné jídlo, nejde v podstatě chybovat. Je vyšší šance, že pacienti budou při vlastním výběru spokojenější a zvýší se pravděpodobnost, že to, co si vyberou, opravdu zkonzumují. Z hlediska prevence malnutrice je lpění na gramech, kaloriích a normování pokrmů zbytečné, pokud pacient na přidělené jídlo nemá chuť. Možnost výběru může omezit plýtvání (i následné dohánění hladu nákupem nezdravostí v nemocničních obchodech a bufetech) a podpořit spokojenost pacientů a jejich spolupráci.
- Systém nemocničních diet by měl být dále aktualizován a pokud možno zjednodušen. Většina hospitalizovaných pacientů nepotřebuje speciální dietu, ale pouze kvalitní stravu. V tomto ohledu jde nové doporučení rovněž správným směrem. Některé diety by si přesto zasloužily větší posun. Příkladem je šetřící strava, kde je omezení příjmu vlákniny. Z pochopitelných důvodů tedy vylučuje celozrnné pečivo, ale z nepochopitelných důvodů i chleba. Máme data dokládající prospěšnost vyřazení chleba ve prospěch bílého pečiva a zahušťování pokrmů moukou rozmíchanou ve vodě, jak je v doporučení uvedeno? Nebyl by kvasový chléb a kvasové pečivo vhodnější volbou než konvenční bílé pečivo?
- Aktualizaci potřebuje i diabetická strava. Dosud používaná diabetická dieta je omezena v tucích, zato opravdu bohatá na sacharidy – obvyklý předpis v nemocnicích je 250 g na den. Krajíce chleba s dia marmeládou ke snídani, objemné přílohy, bílé pečivo ke svačinám a minimum zeleniny často vedou k výrazným výkyvům glykémií a nutnosti zvýšení medikace. Doporučení FIT stravy jako základ diabetické diety proto vítáme, představuje významný posun. Varianty s nižším příjmem sacharidů jsou zatím zmiňovány pouze v souvislosti s redukční nízkoenergetickou dietou. V zahraniční jsou však již první zkušenosti s využitím nízkosacharidové izokalorické stravy ke kompenzaci nově diagnostikovaného diabetu za hospitalizace a k navození remise diabetu 2. typu. Moderní přístupy k dietoterapii cukrovky 2. typu vysvětlujeme na webu Cukr pod kontrolou.
Co je třeba nyní udělat?
Novému doporučení přejeme především brzké uvedení do praxe. Naše návrhy na další zlepšení sami dále rozpracujeme a budeme propagovat.
MZdr (2020) Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče
Nejnovější komentáře